Legendární Výslech pøedstavila hereèka Krystyna Janda

[o.]

Krystyna Janda uvedla v Hradi¹ti legendární polský film Výslech z roku 1982, který se tehdy otevøenì zabýval politickými procesy 50. let. Le¾el osm let v trezoru, lidé si jej tajnì promítali na videu.

Myslíte si, ¾e by takto upøímný a silný film o padesátých letech mohl být natoèen dnes?

Nemyslím. V Polsku dnes nemá politický èi spoleèenský film pøíli¹ velké publikum. Lidi by to asi nezajímalo, nìkteøí jsou pøíli¹ zamìstnaní novou dobou. Sna¾í se prorazit, uspìt v nových podmínkách a do kina se chtìjí chodit hlavnì bavit a zasmát se. A pro mladé to v¹echno pøedstavuje dávnou historii, málem vìdecko-fantastický pøíbìh. Je to ¹»astná generace, která nic takového nemusela za¾ít.

Ve filmu Výslech jste hrála Antonii, mladou, nejdøíve lehkomyslnou ¾enu, kterou bìhem procesù zavøou a nutí z ní pøiznání k nìèemu, co neudìlala. Znala jste nìkoho, kdo si pro¹el èímsi podobným, osobnì?

Bugajskij napsal scénáø podle skuteèných pøíbìhù dvou ¾en. Jedna z nich byla pøítomna na natáèení a dìlala mi konzultantku. Povídali jsme si o tom, jaký byl ¾ivot ve vìzení a co tam za¾ívala. Já jsem se ve filmu sna¾ila ztìlesnit ¾enu v extrémních podmínkách, hrála jsem ji emocionálnì, chtìla jsem udìlat silný, pùsobivý film. Ale co mi ta ¾ena nìkdy vyprávìla, bylo nad celý pøíbìh filmu. Tuhle ¾enu tøeba zavøeli na dva tøi dny na samotku a ona poté u¾ ani nedovedla rozli¹it, jestli si sama pro sebe pøemý¹lí nebo povídá nahlas. Já jsem si vùbec nedovedla pøedstavit, jak bych nìco podobného mohla zahrát.

Zmìnila tahle role vá¹ ¾ivot? Byla jste za svou úèast na filmu potrestaná re¾imem?

My jsme natáèeli osm mìsícù v dobì známých polských událostí osmdesátého prvního roku, mìli jsme relativní svobodu. Státní moc mìla tehdy jiné starosti ne¾ dohlí¾et na filmaøe. Kdy¾ zjistili, co nakonec vzniklo, nejvíce to odnesl re¾isér. Bugajski musel opustit Polsko a emigroval do Kanady. Mimochodem natáèel tam pro televizi, napøíklad nìkolik dílù z cyklu Alfred Hitchcock uvádí. Já jsem ¾ádné problémy na¹tìstí nemìla. Pro mì to byla ale pøedev¹ím moje nejvìt¹í role a zároveò vzácná pøíle¾itost zahrát si postavu, která mìla tolik rùzných odstínù a barev. V¾dy» na poèátku jde o naivní, trochu lehkomyslnou holku, která byla zata¾ena do politických procesù. Kdy¾ jsme tenhle film dokonèili, cítila jsem se, jako bych slo¾ila závìreènou zkou¹ku na ¹kole. Stala jsem se hotovou hereèkou.

Jaké role hrajete dnes?

Dnes jsem ¹»astná divadelní hereèka. Dokonce jsem se nedávno rozhodla vybudovat první soukromé divadlo v Polsku, v¹echny peníze dávám do rekonstrukce jednoho starého kina, z nìho¾ by mìlo vzniknout divadlo. Mladí filmoví re¾iséøi moc nepotøebují herce, jako jsem tøeba já, tedy herce od Andrzeje Wajdy èi z tehdej¹ích spoleèenských filmù. Teï jsem byla obsazena do role nìjaké slepé ¾eny, ale jinak mi nabízejí, abych hrála samé matky nìjakých gangsterù a podobné vìci. Vìt¹inou to odmítám.

Jak se natáèí s Wajdou?

Kdy¾ toèí aktuální politické filmy a kdy¾ toèí historické snímky v kostýmech, jde o dva zcela odli¹né lidi, o dva re¾iséry. V prvním pøípadì stále chodí a potøebuje se s druhými konfrontovat, váhá, ovìøuje si, pracuje hroznì tvrdì a vy nikdy nevíte, kam vás natáèení dovede. Je to zmatek. Jste na cestì, u ní¾ nevíte, jak to celé skonèí. Pokud se pustí do historického snímku, v¹echno skládá dohromady jako generál èi malíø. Pøesnì v¾dycky ví, co se bude toèit zítra a za tøi hodiny práce se nudí.

Øekla byste, ¾e vystihl typy národního charakteru?

On dokázal vystihnout ná¹ polský romantismus, který známe z literatury, ale najdete jej i v na¹í mentalitì. Na¹i spisovatelé a pøedci tak dlouho snili o svobodném Polsku, vezmìte si Slovackého, Mickiewicze, Konrada. To byli skuteèní mu¾i, kteøí chtìli lep¹í svìt. A nìco z toho romantismu, který je nìkdy a¾ ¹ílený, najdete i v jeho filmových postavách.

Není to u¾ trochu z módy nebo lidé mají v srdci Velké Polsko, jak se zpívá...?

Ano, ale také u¾ pominul ten pùvodní dùvod. Polsko u¾ je svobodné a romanticky snít kvùli prachùm opravdu nejde.

A o èem sníte vy?

Já jsem nakonec spokojená. Nejsem v první øadì Polka, ani obèanka, ale pøedev¹ím hereèka. Potom je teprve to v¹echno ostatní.

Zaèala jste sama re¾írovat filmy. Lze øíct, ¾e jste se uèila øemeslu u Andrzeje Wajdy, kdy¾ jste hrála v mnoha jeho filmech?

Natoèila jsem jeden hraný film pro kina a asi deset filmù pro televizi, ale neøekla bych, ¾e Wajda mì nauèil re¾írovat. Já se sna¾ím pøedev¹ím vyprávìt pøíbìhy ¾en a také vìøím, ¾e ka¾dé téma lze vyprávìt jiným zpùsobem. Kdy¾ máte téma, to u¾ si samo øekne o styl. Jinak miluju herce a hlavnì zkou¹ky. Kdy¾ s nimi zkou¹ím, jsem ve svém ¾ivlu.

Michal Procházka, Právo




Kdo je Krystyna Janda
Krystyna Janda, jedna z nejuznávanìj¹ích polských hereèek zaujala pøedev¹ím ve filmech re¾iséra Andrzeje Wajdy, napøíklad ve snímcích Èlovìk z mramoru, Dirigent, Èlovìk ze ¾eleza. Objevila se ov¹em i ve filmo Mefisto Istvána Szabó èi v Dekalogu Krzysztofa Kieslowksého. Za roli Antonie Dziwiszove ve filmu Výslech Ryszarda Bugajského získala cenu za nejlep¹í ¾enský herecký výkon v Cannes.


Dla mnie REWELACJA!!!!

[Krystyna Janda]

Kurcze...no może. Serdeczności. Wywiad wkładam do wywiadów.